Originál — Kníška 2.1, str. 100–106
Článek 7 — Rekonstrukce bytových domů a nová norma ČSN EN 62305
Co rekonstrukce znamená pro hromosvod
Nejčastější dotaz: při rekonstrukci bytového domu — stačí vrátit hromosvodní soustavu na stejné místo, nebo ji rekonstruovat podle nové normy?
Záleží na rozsahu: při výměně oken a zateplení lze původní soustavu ponechat a jen upravit. Při komplexní rekonstrukci nebo výstavbě střešní nástavby je instalace nové jímací soustavy podle ČSN EN 62305 nezbytná. Rekonstrukce hromosvodu by měla být konzultována se specialistou ještě před zahájením prací.
Nová norma zahrnuje nejen vnější jímací soustavu, ale i pospojování, vyrovnání potenciálů, svodiče bleskových proudů a přepětí.
Čtyři typy rekonstruovaných objektů
📄 Originál: strana 101 – 106
1. Klasický činžovní dům: Zařazení do LPL (nejčastěji LPL III, u nadstandardního vybavení LPL II). Uzemnění — u starších objektů bývá problematické; zemní odpor musí být pod 10 Ω, jinak nutná rekonstrukce celé zemnicí soustavy. Na přívodu do HR se instalují svodiče Typ 1 (DEHNventil M nebo DEHNbloc Maxi), v podružných rozvaděčích v bytech Typ 2 (DEHNguard M), co nejblíže chráněnému zařízení Typ 3 (DEHNflex M, S-Protector). Nutné je chránit i anténní rozvody, telefon a internet.
2. Panelový dům: Stejná opatření jako u činžovního domu, ale obvykle vyšší budova — ovlivní výpočet dostatečné vzdálenosti s a ochranných úhlů jímacích tyčí.
3. Střešní nástavba z nevodivých materiálů: Jímací soustava se konstruuje podle nové normy; pro ochranu anténního stožáru lze využít oddálený hromosvod. U plechové krytiny jsou oddálené hromosvody realizovatelné, ale složitější.
4. Střešní nástavba s kovovou nosnou konstrukcí: V místě původní střechy (pata nástavby) se propojí svody a ekvipotenciální vyrovnání kovové konstrukce. Dostatečná vzdálenost s se počítá od tohoto místa nahoru — mezi jímací soustavou a kovovou konstrukcí bude dostatečně velká a nehrozí nekontrolovaný přeskok.
Navigace: ← Článek 6 | Obsah | Článek 8 →